Přezrálé broskve
Druhá kniha čtyřdílného cyklu Žena, růže. píseň, kost, aneb fena. kůže, plíseň, zlost
Vydává ŠALVAR v říjnu 2012, fotografie Iva Mašínová, 276 stran, brož., doporučená cena 245.-Kč
Hodnocení Jany Klusákové - Radiožurnál 5.1.2013
Milena Holcová je zkušená a oblíbená autorka svérázných cestopisů. Po roce 1990 si vynahradila celoživotní cestovatelský půst a vydávala se do cizích zemí, aby vydala svědectví o mongolských pastevcích, afrických Masajích, zambijských venkovanech, islandských farmářích také
o americké střední vrstvě, laponských intelektuálech, a afghánských tálibech. Dále poznala orinocké a mexické Indiány, domorodce v Laosu, venkovany na Kubě a také Albánce.
Dosud poslední kniha Mileny Holcové se odehrává v Praze. Přinesla ji Jana Klusáková.
 
Znám nejednu čtenářku, která má doma sebrané spisy Mileny Holcové od prvního cestopisu \"Lidi aneb Duch národa je nejlépe cítit v přeplněném autobuse\" (1997) až po loňský román Přezrálé broskve (vydal Šalvar). Ten román je nezastřeně ženská četba: po třiceti letech se setkají dvě někdejší spolužačky z gymnázia, které se už tehdy, jak se dnes říká, nemusely. Terezie byla atraktivní, obletovaná, všestranně úspěšná, zatímco o Anně autorka píše: \"Anna přišla do rozhlasu v pětadvaceti. Nadšení z ní nebyli. Vynikající studentka s brýlemi jako popelníky, nemanželským dítětem, obrovským zadkem a slovanskými stehny, která o sebe provokativně nedbala...\"
Pozdní setkání dvou žen ve věku, o kterém se nelichotivě říká \"mládí pryč a do penze daleko,\" dávnou vzájemnou nelásku změní v aktivní nenávist. Anna se stala během let respektovanou rozhlasovou redaktorkou a Terezie jí poslala svou první knihu. Smršť, která následuje, je směšná i tragická, překvapivá i dobře známá - prostě  i tentokrát je všechno jinak. Autorka píše v podstatě o sobě, když se slovy Terezie svěřuje: \"Už se nemůžu dočkat, až se odpojím od reálného světa a prsty se rozeběhnou po klávesnici. Mým tématem je ženská solidarita. Vezmu to oklikou přes nenávist. Uvidíme...\"
Lenka Jaklová - spisovatelka, rozhlasová redaktorka
Přečetla jsem jedním dechem Přezrálé broskve. Dost dobrý! :-) Z té hutné nenávisti až mrazilo. 
Dialogy jako vždy Tvá přednost. Text věcný, dynamický, poutavý.  Klidně by mohl být předlohou k rozhlasové hře.
Solidarita žen? - Silné téma. Klimakterium v literatuře? - Dosud jako šafránu.
Jen docela malé \"ale\" - drobné vypadnutí z rytmu a o něco víc slov, než je Tvým zvykem - v kapitole, kdy Terezie prociťuje svůj vztah k psaní.
Ale jinak čirá radost.